Národní tým para hokeje měl výborně nakročeno k zisku bronzu, ale nadějně rozehrané utkání proti Číně nakonec do zdárného konce nedotáhl. Úvodní branku vstřelil Pavel Kubeš, účastník pátých paralympijských her ale nakonec cítí zklamání. Další pětinásobný paralympionik Zdeněk Hábl vyzdvihl týmového ducha: “Jsem na kluky strašně hrdý, je v nich velký potenciál do budoucna!”
Když Pavel Kubeš uklidil ve 2. minutě parádní přihrávku Michala Geiera za záda čínského gólmana, bylo veselo na ledě i v hledišti, kde měli převahu čeští fanoušci. Čína ale postupně vyrovnala hru a rozhodla na začátku poslední třetiny. “Čína předvedla, že má skvělý fyzický fond. Má několik extrémně rychlých hráčů,” uznal zkušený obránce. “Měli na tom založenou hru, kterou jsme my obtížně stíhali. Škoda, že všechny góly dali po našich chybách,” vyhodnotil po zápase hlavní rozdíl.
Číně vyhrál utkání první útok, který dal všechny branky a zaznamenal 20 z celkových 23 střel. “To jsou tři rozdíloví hráči, se kterými jsme nedokázali držet krok. Mají naučené, že hodí puk krosem na druhou stranu a jeden je rozjetý do plných. Nám bekům, kteří musí být otočeni zády, je pak strašně těžké to bránit,” vysvětlil, jak je z pozice obránce těžké hrát proti tak kvalitní útočné trojici.
Český tým nakonec o gól prohrál a skončil čtvrtý, i to ale znamená dosud nejlepší umístění na paralympijských hrách. “Čtvrté místo je sice nejlepší, ale už chyběl jenom kousek. Zatím je to zklamání, jeli jsme do Milána s tím, že budeme bojovat o medaili, ale ze tří silných týmů jsme bohužel nedokázali porazit ani jeden,” povzdechl si Pavel Kubeš.
“Prohrálo se, mrzí mě to, ale jsem na kluky strašně hrdý. Je v nich velký potenciál do budoucna, takže určitě bych neměl sklopenou hlavu. Turnaj nám ukázal, že naše malá zemička časem světovému para hokeji ještě ukáže,” zahájil hrdě své hodnocení Zdeněk Hábl.
Jako útočník neměl proti Číně lehkou práci, většinu českých střeleckých pokusů obstarali v zápase obránci. “Popravdě si ani nevybavuji, čím to bylo. Buď jsme netrefovali bránu nebo se to z vrchu víc otevíralo pro beky, kteří si sjížděli dolů. Vlastně když to vezmu zpátky, kdy jsme Čínu poráželi na mistrovství světa, tak ty zápasy rozhodovali vesměs beci,” zamyslel se nad důležitou rolí českých obránců proti čínskému soupeři.
“Je to samozřejmě škoda, že jsme prohráli, ale je to sport. Vedli jsme, oni dorovnali a rozhodli. Měli jsme také šance, při powerplay Filip Veselý netrefil odkrytou bránu, ale tak se to prostě v zápase vyvíjí,” hodnotil s nadhledem prohru zlínský útočník a zároveň se zahleděl do budoucna: “Moje šestá paralympiáda? To bude záležet na zdraví a na trenérech, jestli mě vezmou. U para hokeje chci zůstat až do infarktu nebo až mě z ledu povezou do krematoria, s nadsázkou řečeno. Rád budu dál s týmem, protože ta parta, co teď máme, je nejlepší, co kdy byla,” vrátil se obloukem Zdeněk Hábl k pozitivní atmosféře v kabině národního týmu.
