Nováček v národním týmu, brankář Ivo Loska, se k parahokeji dostal náhodou díky kolegům z práce. Po letech v útoku se rozhodl přesunout do branky, kde se vždy cítil nejlépe. Jaká byla jeho cesta do reprezentace a jak hodnotí svůj první start v národním dresu?
Ivo, v reprezentaci jsi nováček, můžeš se trochu představit? Kdo vlastně jsi, odkud pocházíš a jak dlouho už hraješ parahokej?
Ahoj, jsem Ivo Loska. Narodil jsem se v Havířově, žiju v Havířově a hraju za Parahokej Havířov. (směje se) Je mi 34 let a parahokej hraju od roku 2018. První tři roky jsem hrál v útoku, ale pak se náš gólman Kajman (Martin Kudela) přesunul do Ostravy a já jsem se rozhodl, že se přesunu do branky – tam, kde mě to odjakživa táhlo. Od malička jsem chytal ve všech sportech, které jsem kdy hrál, takže to pro mě bylo vlastně přirozené.
Jak jsi se vůbec k parahokeji dostal?
Úplnou náhodou. V práci se o tom bavili dva kolegové, kteří parahokej hrají – Rostislav Staněk a Tomáš Mlčák. Šel jsem za Rosťou a zeptal se ho, jak to funguje, kde se trénuje a jestli bych si to mohl vyzkoušet. Řekl mi, ať přijdu na trénink, a tak to celé začalo.
Sleduješ i “zdravý” hokej? Byl pro tebe motivací, když ses rozhodoval pro parahokej?
Určitě! Jsem velký fanoušek hokeje, především NHL. Českou extraligu nesleduju tolik, ale výsledky si kontroluju. NHL sleduju skoro každý zápas svého oblíbeného týmu, Boston Bruins. Letos se jim moc nedaří, takže je to trochu demotivující, ale hokej miluju od dětství.
Pamatuju si, jak jsme v roce 1996 vyhráli mistrovství světa ve Vídni a pak samozřejmě Nagano 1998, to je jasné. Hokej jsem vždycky chtěl hrát, ale nemohl jsem, takže k parahokeji jsem se dostal až o 20 let později.
Jak se udál tvůj přesun do reprezentace a jaký to byl pocit, když ses dozvěděl, že se k týmu připojíš?
Zazvonil mi před Vánoci 2024 telefon, kdy mi trenéři řekli, že mě chtějí vyzkoušet a jestli bych přijel na kemp do Nymburku. Samozřejmě jsem neváhal. Zjistil jsem, jestli dostanu volno v práci, a když to klaplo, byl jsem nadšený.
Jaký to byl tedy pocit, poprvé nastoupit za reprezentaci?
Bylo to úžasné. Už od začátku, co hraju parahokej, bylo mým snem dostat se do reprezentace.
Byla před prvním zápasem nervozita?
Před zápasem jsem byl trochu nervózní, zejména ráno při rozbruslení a v kabině před zápasem. Jakmile jsem ale vlezl na led, spadlo to ze mě.
Jak bys zhodnotil svůj první zápas v národním dresu?
Vyhráli jsme, takže určitě kladně. Moc jsem dnes chtěl vychytat nulu, měl jsem k tomu skvělou příležitost. Hráči vepředu hráli dobře a skvěle bránili. Bohužel ten jeden gól tam ale byl. Rosa mi udělal fintu zleva doprava a protlačil mi to pod paží.
Sen dostat se do reprezentace sis tedy splnil, co bude následovat? Jaké máš teď cíle?
Teď asi hlavně přidat další zápasy a pak uvidíme.
