Parahokej není jen o taktice, bruslení a přesné střelbě, ale i o fyzické přípravě mimo led, která za tím vším stojí. Své o tom ví i dva nadějní parahokejisté, kteří nyní pravidelně makají na ledě kopřivnického zimního stadionu a v RODO Legendary Fitness. Poznejte nadějné parahokejisty Davida a Matyáše a nahlédněte pod pokličku jejich přípravy!
MATYÁŠ: OD FOTBALU K PARAHOKEJI
Maty, jak jsi se vůbec k parahokeji dostal?
Můj cíl byl dostat se do fotbalové reprezentace, ale ten sen se rozplynul den před Vánoci, kdy jsem měl srážku s vlakem.
Hned, když jsem se z toho oklepal, jakože jsem otevřel oči, tak jsem myslel jenom na to, co bude, když nebudu hrát fotbal.
Tak jsem různě koukal na sporty. Zaujaly mě jako jediné parahokej a plavání. Mezitím jsem se rozhodoval, ale v tu dobu na mě dostal kontakt pan Bříza, můj aktuální trenér, a zašel za mnou domů.
Domluvili jsme se, že se můžu podívat na nějaký trénink nebo něco, tak jsem šel.
Bylo to ve Studénce, kde trénovali reprezentanti, takže mě to hned zaujalo a už tam jsem věděl, že to chci dělat, jakože furt, že mě to bude naplňovat.
Sice asi ne tak stejně jako fotbal, ale myslím, že to bude určitě daleko lepší kolektiv, protože v kabině máme všichni kluci společný handicap, takže tohle nás docela spojuje, si myslím.
No, takže hlavně přes Břízku jsem se dostal k parahokeji. (směje se)
Registroval jsi parahokej už před úrazem?
Parahokej jsem určitě registroval už před úrazem. Když se hrálo v Ostravě, sice nevím, co to bylo, ale vím, že o tom všichni mluvili, jak je to zaujalo. Já jsem tam ale bohužel nebyl, v té době jsme měli tréninky.
Co ti blesklo hlavou, když jsi reprezentanty viděl poprvé na ledě?
Byl to nepředstavitelný pocit v tom smyslu, že jsem si nedokázal představit, že budu normálně jezdit jako ti kluci z reprezentace.
Co tě zatím na parahokeji baví nejvíce?
Střelba! Sice mi moc zatím nejde ta razance, ale už jsem se teďka v poslední době naučil to zvedat a baví mě to umisťovat do šibenice.
Jak vnímáš možnost trénovat v RODO Legendary Fitness?
Vnímám to jako skvělou možnost, za kterou jsem moc rád, a myslím si, že mě to dokáže dost posunout. Jak posilovna samotná, tak i ty tréninky na ledě tady, je potřeba to správně vyvážit.
Jak se liší trénink v posilovně od toho na ledě?
Člověk by čekal, že se to liší hodně, ale když jsi u toho stroje, tak je to strašně podobný pohyb jako na ledě.
Co je namáhavější, trénink na ledě, nebo posilovna?
Posilovna po tréninku na ledě. (směje se)
Máš v posilovně nějakou oblíbenou část tréninku nebo cvik?
Určitě mám oblíbený cvik, a to je bench press.
Co tě v tréninku motivuje?
Motivují mě kluci, kteří posilují se mnou, a co dokážou zvednout oproti mně.
Pravidelně trénuješ i s hráči reprezentace, jak tě kluci přijali?
Kluci mě tam přijali úplně skvěle, i když jsou to dospělí chlapi, a jsem za to rád. Určitě to je i tím handicapem, že už teď máme něco společného.
Co bys vzkázal případným zájemcům o parahokej?
Já jsem se bál jít poprvé na ten led. Doporučil bych jim, ať se nebojí a prostě do toho vlítnou.
DAVID: PARAHOKEJ MI ZMĚNIL ŽIVOT
Jak vnímáš možnost trénovat v RODO Legendary Fitness?
Je to hezké, přináší to mnoho benefitů, a myslím si, že prostředí a zázemí je tady nadstandardní. Cvičení zde je pro mě velice prospěšné pro rozvoj v parahokeji.
Myslíš si, že tato příprava Vám s Matym pomůže se do budoucna stabilně začlenit do reprezentace?
Tak určitě. Já si myslím, že pokud to bude v takovém tempu a nasazení, jak trénujeme doteď, tak by se to mohlo udát.
Jak se liší trénink v posilovně od toho na ledě?
Na ledě už je to takové… ne stereotypní, ale takové zajeté. A tady v posilovně je to dření a vytváření nové svalové hmoty. V posilovně mě to více bolí. (směje se)
Jaké benefity vám cvičení v posilovně přináší na led?
(Zamyslí se) Chtěl jsem říct, že jsme díky tomu krásní, ale to nám nepřináší benefity na led. (zasměje se a s vážnou tváří pokračuje) Máme větší sílu v rukách a cvičíme tak, abychom na ledě byli rychlejší a dynamičtější.
Máš nějaký oblíbený cvik nebo část tréninku?
Řekl bych, že pití proteinu, ale asi mám nejradši veslo na konec tréninku, vždycky na to vyjetí a vyplavení toho nepotřebného z těla.
Co tě během tréninku nejvíc motivuje?
Břízka. Břízka mě nejvíc motivuje!
Co bys vzkázal lidem, kteří by se chtěli inspirovat?
To je těžké… Nevím, prostě se do toho ponořit a hlavně si najít v každé části tréninku něco, co člověka naplňuje a baví ho. To je nejpodstatnější. Beru to jako koníček a myslím si, že je to daleko lepší, než to brát tak, že to musím dělat, nebo že je to jediné, co musím dělat.
Kdo by si podle tebe měl zkusit parahokej nebo parasport obecně?
Tak mně sport změnil život. Myslím si, že díky sportu člověk může vypnout od všedních starostí a jakýchkoliv problémů. Člověk přijde na led a vypne na chvilku.
Můžeš trošku rozvést, jak ti sport změnil život?
Změnil mi život, protože jsem nikdy nesportoval, větší část dětství jsem strávil v nemocnici.
Díky parahokeji jsem se dostal do kolektivu a začal na sobě pracovat nejen po fyzické stránce. Zesílil jsem, vypadám dobře a jsem krásný mladý chlapec. (směje se)
TRENÉR BŘÍZA: KAŽDÝ KLUK JE JINÝ PŘÍBĚH
Jak vznikla myšlenka spolupráce s RODO Fitness?
První propojení bylo to, že jsme oslovili vedení kopřivnického hokeje, abychom mohli chodit s klukama na ledy a soustředit se na individuální zdokonalování dovedností, obzvlášť u Matyáše, který je úplný nováček. Při té příležitosti jsem se tady chtěl z nostalgie podívat, kde jsem já jako teenager začínal cvičit. Z médií jsem věděl, že došlo ke kompletní proměně fitka, ale vůbec jsem netušil, že novým majitelem je můj spolužák a kamarád ze sídliště René Řezníček.
Co od spolupráce a od té přípravy v Kopřivnici očekáváte?
Tím, že je to vhodné takhle logisticky a můžeme si v tom vyhovět, tak chceme zaměřit tyhle tréninky na zdokonalování bruslení, osvojení si hodnotných fyziologických parametrů, proto aby ti kluci do budoucna plnohodnotně zvládali tréninkový program v rámci reprezentace. A kluci už teď, tím, že mají svůj vlastní handicap a ten sport chtějí dělat, jsou v širším kádru a my s nimi počítáme do budoucna, že jednou reprezentanty budou.
Jakou roli hraje v parahokeji fyzická příprava?
Obrovskou. Myslím si, že ten sport pořád výkonnostně stoupá, nejen silově, ale hlavně rychlostně. A teď už i pozorujeme u těch nejlepších týmů na světě, že s využitím tří útoků se teď objevují daleko větší nároky na rezistenci anaerobního prahu, čili pracovat v únavě, a tam je prostě ten silový základ pro trénink a vůbec pro tu hru neodmyslitelný. Takže pracujeme na celkové silové výbavě, ale v dynamické formě, tak, aby to bylo přenositelné i do saní.
Na jaké aspekty se v posilovně nejvíc zaměřujete?
Tím, že Matyáš a David jsou různé dva příběhy, u Davida tam byl zmeškaný kvůli handicapu vlastně jakýkoliv sportovní vývoj, takže tam se spíš zaměřujeme na poznání vlastního těla, propojení fascií a tady dáváme spíš přednost té pestrosti a různorodým cvičením, tak, aby vlastně David začal vnímat vlastní tělo i s dýcháním, tak, aby si mohl uvědomovat, které svaly jsou důležité pro zapojení při hře na ledě. U Matyáše tam je trošku jiný příběh, protože se mu ten úraz stal velice nedávno a Matyáš prožil svůj sportovní vývoj jako fotbalista v Baníku Ostrava, takže tam jsou výborné sportovní návyky, jak přístupu k tréninku, tak i zvládání zátěže v rámci odolnosti, takže tam, ať už se jedná o zahřátí, stretching nebo porozumění, jak věci vykonávat, tak je tam odlišná práce. Ale my věříme, že individuálně se ty křižovatky obou protnou, protože zase David na druhou stranu už v saních sedí několik let a herně má naproti tomu Matyášovi v tomhle náskok.
Vnímáte nějaké rozdíly v přístupu hráčů k tréninku na ledě a v posilovně?
Zase je to dáno tím, jestli ten člověk před úrazem měl nějakou sportovní historii, nebo ne. Je to o tom, jestli má vztah k tomu sportu nebo k péči o své vlastní tělo, že je zvyklý něco dělat pro sebe. Samozřejmě u těch, kteří se úrazem stali handicapovanými a chtějí hrát parahokej, tak silová příprava je nezbytnou součástí toho parahokeje. A samozřejmě pokud takový člověk není zvyklý pravidelně cvičit, tak mu ta posilovna samozřejmě tolik nevoní, tak jako když se naučí trošičku bruslit na saních a může si v té hře zahrát bago, které mu přináší radost.
Baví tě více trénovat kluky na ledě nebo mimo něj?
Tohle vůbec nerozlišuju. Dá se říct, že jde o skladbu různých aktivit, které utváří sportovce pro daný výkon. Takže ta vášeň je ve všech směrech stoprocentní. Jestli jde o otužování ve studené vodě, nebo o nějaké sprinty na ledě, tak je to jedno.
Co bys vzkázal lidem s handicapem?
Můžete se seberealizovat. Ať už je to parahokej, nebo jiný sport, vždycky vás to posune nejen fyzicky, ale i mentálně. Neváhejte, zkuste to.
Chceš si vyzkoušet parahokej? Ozvi se nám na talent@parahockey.cz nebo vyplň formulář na našem webu a zúčastni se jednoho z našich rozvojových kempů. Více informací se dozvíš tady.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
ČESKÝ PARAHOKEJ NAVAZUJE SPOLUPRÁCI S RODO LEGENDARY FITNESS!
