Jeden se účastnil všech čtyř paralympiád, na kterých měla Česká republika para hokejový tým, a stojí na prahu paralympiády páté. Druhý je benjamínkem národního týmu a atmosféru největšího sportovního svátku zažije poprvé. Michal Geier a Theodor Pátek se jako zástupci dvou generací sešli v jednom rozhovoru v paralympijské vesnici v Miláně.
Michale, jste na své páté paralympiádě. Jak to vnímáte, může se i z paralympiády stát tak trochu „rutina“?
Jako rutinu to určitě neberu. Pořád je to pro sportovce vrchol a ta cesta na něj je dlouhá. To, že jsme se sem kvalifikovali, že jsme na nějakém místě v rankingu, obnáší spoustu přípravy. Teď je to jiné v tom, že tady chceme předvést zatím nejlepší výsledek, protože máme nejlepší podmínky, jaké kdy byly. Doufám, že to vyjde, jak si všichni přejeme.
Theo, vy naopak jste nováčkem a nejmladším hráčem týmu. Jak vnímáte atmosféru blížící se paralympiády?
Pro mne je to takový dětský sen. Člověk si to užívá se vším všudy, všechno zkoumá. Je to pocta tady být a nějaká ta nervozita tam je, ale hlavně jsem šťastný. Myslím, že na všech z nás je vidět dobrá nálada a já jsem jednoduše nadšený.
Jak se vám líbí paralympijská vesnice? Jaké v ní máte zázemí, co všechno zde můžete dělat?
Michal Geier: Já můžu porovnávat a vesnice v Miláně splnila moje očekávání. Máme tady samozřejmě jídelnu, kde se všichni para hokejisti stravujeme, pak třeba posilovnu, zábavní centrum a nějaké služby, třeba Otto Bock poskytuje servis protéz a dalších pomůcek. Jiné je to v tom, že ostatní sportovci jsou ve vesnicích na horách, takže nikoho jiného nepotkáváme. Dřív jsme byli všichni společně nebo třeba aspoň s curlingáři, ale to teď není.
Theodor Pátek: Pro mne je super potkávat ostatní para hokejisty a nemuset se bát dát s nimi do řeči. Byl jsem už na IPH Cupu v Ostravě a na přátelácích v Číně, takže třeba některé Amíky nebo Číňany od pohledu poznám a oni si zase pamatují mne. S některými jsme si plácli, pozdravili se nebo i pokecali, i když s Číňany je to trochu těžší, pořád nám do toho musí zasahovat překladatelka. Ale jsem rád, že je tady taková komunita.
Co říkáte na arénu? Třeba Declan Farmer udělal video, že ještě nikdy neměl šatnu tak daleko od ledu a musel dokonce venkem přes asfalt, kde si otupil hroty na hokejkách.
TP: Tréninkovou kabinu máme pár metrů od tréninkového ledu, všechno je pod jedním stanem a po paralympiádě to půjde pryč. Ale na hlavní halu to máme daleko a vozí nás golfovými vozíky, kam se naloží všechny sledge a samozřejmě my. Podle mě je to klidně tak 300 metrů chůze, takže je lepší, když nás odvezou až ke střídačce, kde nás vyklopí a jsme přímo u ledu. Zápasová šatna ale bude jiná a bude někde na hlavní hale.
Už víte, jaká by měla být vaše role v týmu? Dostali jste „noty“ od trenérů?
TP: Já to mám jednoznačné. Hlavně si to tu zkusit, zvyknout si a být jako podpora týmu. Samozřejmě musím být připravený kdykoliv naskočit, pokud ta chvíle přijde.
MG: Jelikož jsem na páté paralympiádě, tak nejenom ode mne, ale od nás všech starších se budou očekávat zkušenosti. Vždycky na těchto vrcholných akcích rozhoduje nějaká zkušenost a já doufám, že v tomto směru zabodujeme, postavíme se k tomu čelem a splníme to, co se od nás očekává.
Vnímáte podporu z domova? Máte nějakou představu, kolik by mohlo přijet fanoušků? Paralympiáda nikdy nebyla Česku blíž.
TP: Já jsem celkově zvědavý, kolik lidí dorazí. Nejenom na nás, ale i na ostatní týmy, jak to třeba bude vypadat, když budou hrát Italové. Co vím, tak hodně lidí plánuje přijet a spíš míň lidí koukat doma, aspoň v mém okolí. Myslím si, že ohlas kolem paralympiády bude velký a podle toho taky musí vypadat naše výkony.
MG: Moje pátá paralympiáda je konečně v Evropě, takže vím, že se na ni těší spousta fanoušků. Nebude žádný časový posun, takže i doma můžou lidi sledovat zápasy v reálném čase. Přijede mi rodina podpořit nejenom mne, ale celý tým. Naše odhodlání uspět nejlépe v historii je obrovské, takže doufám, že se nám to povede a budou u toho i naši fanoušci. Stejně jako Theo jsem zvědavý, jaká bude celková návštěvnost, a věřím, že by to mohlo být dobré třeba i na takové speciální zápasy jako Česko – Slovensko.
